KAMUFLÁŽ

Mirka sebrala ze stolku hrnky od kávy a odnášela je do kuchyně.
„Půjdu jí pomoct.“ Vítek vstal z křesla a vykročil směrem ke kuchyni.
„Ne!“ Řekla Danka rázně. „Sedni si! Musíme si promluvit.“
Tón jejího hlasu ho překvapil: „Co se děje? Potřebuješ něco?“
„Ano,“ přikývla. „Aby ses začal chovat normálně.“
Nechápal.
„Chováš se ke mně jako k nesvéprávnému idiotovi.“
Vítek se nadechl. Pohybem ruky ho zarazila: „Mlč! Myslíš, že jsem tak blbá, abych si myslela, že všechno, co děláš, děláš kvůli mně? Že pouze pomáháš chudákovi na vozíku?“
„Ale,“ zkoušel jí skočit do řeči.
„Mlč! Nebo se fakt naštvu a bude konec!“
Seděl, hleděl na ni a čekal, co přijde.
„Nesnáším, když ze mě děláte blbce! Hned na začátku jste mi měli říct co a jak!“
Otevřel ústa, že jí zkusí oponovat.
„Mlč! Neštvi mě! Nebo budu sprostá!“Protáhla se na svém invalidním vozíku a pokračovala:
„Ty si myslíš, že já nevím, nebo snad ani netuším, že ty a Mirka…? A že to, že sem chodíš jenom proto, abys pomáhal chudákovi na vozíku, je jenom obyčejná kamufláž?“
Vítek ani nedutal. Hlavou se mu honilo milion myšlenek – co teď? Jak se má zachovat? Co má, nebo co nemá říct? Trvat i dál na svém a hrát tu hru tvrdošíjně dál? Má sklopit uši a vyjít s pravdou ven? Nevěděl, co by bylo lepší. Potřeboval by se poradit s Mirkou, jde přece o ni, o její pověst… Vstal teda a šel směre, ke kuchyni.
„Stůj!“ Zařvala Danka. „Sedni! Buď konečně aspoň jednou chlap a řekni mi pravdu!“
Zarazil se. Pak uznal, že to celé nemá smysl. Otočil se teda, sedl si do křesla, zahleděl se do země a zakoktal:
„Tak jo. Promiň. Já…já…“ hledal slova. Nevěděl co říct a jak, aby neranil už i tak životem těžce zkoušenou mladou ženu, která se ze dne na den ocitla na invalidním vozíku, navzdory svým snům, plánům, představám.
„Myslel jsem, že to půjde i dál – ty a já. Chtěl jsem. Fakt jsem chtěl.“ Polkl a tiše dodal: „ A pak se objevila Mirka…“ V duchu si oddechl, bylo to venku.
Vzduch v místnosti se vyčistil. Jenom na chvíli zavládlo trapné ticho.

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené a jeho autorem je veraschmidova. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

20 − 10 =