I VY UŽ MÁTE SVÉHO BEZDOMOVCE?

Nikdy jsem bezdomovce nesoudila, neodsuzovala, myslím si totiž, že se to může stát komukoliv z nás. A taky mám s nimi dobrou zkušenost.
Často jezdím nakupovat do Billy – je to kousek, ochotný personál, na dnešní dobu hodně místa, široké uličky mezi regály… a to vše je pro člověka sedícího na invalidním vozíku dosti důležité.
Jednou jsem tak venku u obchodu přivazovala pejska, když ke mně přistoupil ostříhaný, upravený čistý bezdomovec. Zvláštní kombinace, že – čistý a upravený bezdomovec.
„Dobrý den, paninko, můžu vám nějak pomoct?“
„Ne, děkuji.“
„Já bych vám třeba zašel nakoupit.“
Když jsem odmítla, zesmutněl: „Já vás neokradu, já nejsem zloděj.“
Najednou mi ho přišlo líto, tak jsem mu vysvětlila, že mu věřím, ale že nevím přesně, jakou zeleninu budu kupovat a že to záleží na tom, co mají a za jakou cenu.
Usmál se: „Tak já vám aspoň pohlídám pejska.“ Sedl si k němu, hladil ho, povídal si s ním. „Taky mám pejska, fenku Betynku, šla se vyčůrat.“
Když jsem se vrátila, seděli tam všichni tři a hráli si. Jeho Betynka měla krásnou, lesklou černou srst. Už na první pohled bylo vidět, že je denně kartáčovaná. Bezdomovec mi uložil celý nákup do tašky za vozíkem a nabízenou dvacku odmítl se slovy: „Já to nedělám pro peníze, paninko, já vám chci pomoct.“
Od té doby pokaždé jak mě uviděl, zdaleka halekal: „Dobrý den, paninko, můžu vám nějak pomoct?“ A několikrát mě i vytláčel v zimě ze závěje.
Pak najednou zmizel. Po několika dnech se na jeho místě objevil jiný bezdomovec:
„Dobrý den, paninko, kamarád musel do nemocnice a říkal mi, že se mám o vás starat – pomáhat vám.“
Takže ne, že já jsem si našla svého bezdomovce, on si našel mě.

Příspěvek byl publikován v rubrice Glosy a jeho autorem je veraschmidova. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

thirteen + 11 =