MOZEK

Mozek je řídící orgán nervové soustavy člověka. Řídí a kontroluje veškeré tělesné funkce, jako je činnost srdce, dýchání, trávení, řeč, myšlení… Mozek nás dělá to, čím jsme – lidmi.
Je velice důležitý pro život, pro naše fungování vůbec.
Lidský mozek má asi 50–100 miliard neuronů a mezi nervovými buňkami existuje až biliarda spojení. Možná proto ho nelze, aspoň zatím, transplantovat. Mozek je velmi složitý a komplikovaný orgán a i navzdory superpočítačům a technologiím ho nelze důkladně prozkoumat, pochopit a opravit.
Velmi zjednodušeně ho můžeme rozdělit na:

Prodloužená mícha, která je přechodem mezi míchou a mozkovým kmenem.
Mozeček – zde se nachází koordinační centrum motoriky, koncentrují se zde informace o zamýšleném pohybu a zraková či sluchová informace o poloze či pohybu těla, poloha končetin, napětí svalů. Tato vlákna tvoří v mozečku tak zvaný strom života.
Ve středním mozku se nachází evolučně stará vývojová centra pro zrak a sluch a zajišťují také mimovolné odpovědi na zrakové a sluchové podněty s velkým významem pro motoriku. Také zde vzniká dopamin, jehož nedostatek způsobuje například Parkinsnovu chorobu.

Mozek má dvě hemisféry, jejichž povrch je rozbrázděn do mnoha závitů, čímž se efektivně zvyšuje plocha mozkové kůry. A to je hodně důležité, protože právě v kůře se nachází mnoho významných center (zrakové, sluchové, čichové, chuťové, motorické a sensitivní centrum a řečová centra).
Hemisféry nejsou obě symetrické, je známé, že levá hemisféra, která za normálních okolností ovládá pravou polovinu těla, je více zaměřená na analytické myšlení a početní operace, zatímco pravá, která ovládá levou polovinu těla, je zaměřená spíše na vnímání, umění a abstraktní myšlení, city.

Mozek ale často postihují různé emoci, jako například:
Infekční onemocnění (zánět mozku, nebo mozkových blan)
Degenerativní onemocnění mozku (Parkinson, Alzheimer)
Dále jsou to různé nemoci mozku jako epilepsie, schizofrenie, deprese, zhoubné, či nezhoubné nádory mozku, ADHD…
Všechny nemoci mozku mají velké a často i velmi těžké následky.
Další, hodně známou skupinou nemocí, která ale postihuje celou nervovou soustavu jsou degenerativní onemocnění nervů (Roztroušená skleróza, Amyotrofická laterální skleróza)
Kromě nemocí, může dojít k poškození mozkové tkáně krvácením nebo naopak nedokrvením (mozková mrtvice) s většími, nebo menšími následky. Tady vždy záleží na rozsahu poškození, na rychlosti pomoci a stabilizace (buď zastavení krvácení, nebo opětovné prokrvení mozku). Mezi následky mozkové mrtvice patří zejména trvalé poruchy pohyblivosti končetin, případně řeči, poruchy orientace v prostoru, poruchy paměti..

Pro správnou činnost mozku je velice důležitý mimo jiné cukr – ale tady pozor! Není jedno jaký a jen v přiměřeném množství – dodává mozku energie. Nejlépe z obilovin, nebo z ovoce či zeleniny. Tady se totiž uvolňuje postupně a nemůže dojít k hyperglykémii, nebo naopak hypoglykémii – oba stavy nenávratně můžou poškodit mozek. Proto cukrovkáři pozor, hlídejte si hladinu cukru v krvi!
Další velice důležitou látkou pro správnou funkci mozku je Omega3, která chrání mozek. Nejlépe přijatelná a využitelná je v tučných rybách.
Také bychom měli konzumovat více vlašských ořechů, které také chrání mozek a napomáhají k jeho správné funkci.
Neméně důležité jsou i látky, podporující správné prokrvení mozku, jako třeba gingo biloba.

Je tady také čokoláda, která nám může hodně prospět. O jejím pozitivním vlivu na lidský organizmus už bylo mnoho napsáno. Obsahuje totiž antioxidanty a ví se, že právě tyto látky působí jako vasodilatátory – rozšiřují cévy a snižují krevní tlak. Poté se zvýší průtok krve v mozku a tím se tento orgán více zásobí kyslíkem i živinami a funguje výkonněji
Pozor však na jiné druhy této oblíbené cukrovinky – mléčná a bílá čokoláda a také čokoláda s obsahem kakaa nižším než šedesát procent tento účinek nevyvolávají a tudíž nám vůbec nejsou prospěšné, spíš naopak.
Čokoláda s vyšším podílem kakaa vám také rychle dodá ztracenou a potřebnou energii, stačí kostečku cumlat v ústech. A v tomto množství také uklidňuje a působí jako antidepresivum.
Ale můžou nám prospět i běžné potraviny, jako jsou například:

Vejce
Smažená nebo natvrdo uvařená vejce mají vysoký obsah kvalitních bílkovin, dobrých tuků a vitamínů (B12, B2 a další, důležitých pro správnou funkci mozku). Vejce také obsahují cholin, což je základní živina pro vývoj a správné funkce mozku.
Avokádo
Avokádo je populární díky svým zdravým tukům, ale obsahuje nejméně 20 dalších vitamínů a minerálů, včetně vitamínu C, E, B6 a omega-3 mastných kyselin.
Avokádo obsahuje osm procent doporučeného denního příjmu vlákniny, působí pozitivně i na zdraví zraku. Tuky obsažené v tomto zeleném ovoci pomáhají chránit nervové buňky a zlepšovat funkce mozku.
Borůvky
pomáhají chránit mozek před škodlivými volnými radikály a mohou také snížit dopady a rizika onemocnění mozku, například Alzheimerovy choroby či demence ve vyšším věku.
Losos
Losos je zdrojem omega-3 mastných kyselin, které obnovují mozkové buňky, posilují synapse v mozku, a tím příznivě ovlivňují paměť. Obsahuje také látku, která je základním kamenem pro tvorbu serotoninu, jež přispívá k pocitu pohody a štěstí.
Banány
podporují koncentraci. Obsahují draslík, základní minerál pro udržení zdravého mozku, správné funkce nervové soustavy a srdce.
Špenát
Obsahuje vitamíny ze skupiny B, zejména kyselinu listovou, která pomáhá zlepšit krátkodobou paměť a mentální schopnosti.

Dlouhou dobu se tvrdilo, že člověk využívá pouze 5% mozkové kapacity. Později se tvrdilo, že je to 1/5. Dnes se má za to, že člověk sice využívá celou kapacitu svého mozku, ale velmi povrchně a jen pár géniů sice využívá svůj mozek lépe a efektivněji než ti ostatní, ale i tak ne na sto procent, že náš mozek má ještě mnoho skrytých, nevyužitých možností. Že je schopný obrovské regenerace a samoléčení.
Kdo ví, jak to vlastně celé je a možná za nějakých sto let nebude pravdou to, co dnes o mozku víme a vše bude úplně jinak. Zatím ale musíme vycházet z toho co máme, z toho, co víme a svůj mozek si, pokud možno, chránit, nevystavovat ho zbytečným rizikům, dopřávat mu to, co potřebuje – kyslík, výživu a živiny, ale i dostatek tmy a klidu, odpočinku, spánku, relaxace.
Mozek však musíme i cvičit, trénovat – číst, luštit křížovky, zkoušet různé vědomostní kvízy… a tím si zlepšovat paměť, ale i poslouchat vážnou hudbu. Bylo zjištěno, že Mozartovy a Beethovenovy skladby mají stejnou vlnovou délku a frekvenci jako zdravý lidský mozek, tudíž mu můžou pomoci ke správné harmonizaci a správnému fungování.
Dnešní éra počítačů a počítačových her také umožňuje trénovat mozek, pozornost a paměť.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

six + 15 =