KÁVA

O kávě se toho už namluvilo a napsalo…Dlouho se mluvilo jen o tom, jak je káva nezdravá, škodlivá, návyková… Její příznivé účinky se opomíjely. Roky výzkumů ale ukazují, že přece jen jsou a ne zanedbatelné.
Musíme si ovšem dát pozor, jakou kávu kupujeme a tudíž, co pijeme. Ne všechny kávy jsou kvalitní a tím i prospěšné.
Nejlépe poznáme kvalitu kupované kávy u kávy nemleté, zrnkové. Sám vzhled nám hodně napoví. Levné kávy obsahují pražená zrnka i tmavá, skoro černá, spálená (vyhodit!), ale i drobné kamínky, prach, zrnka rozpraskaná, kousky, drobky… -vyhodit, vyhodit, vyhodit! Taková káva je opravdu zdraví škodlivá.
Kdosi kdysi řekl, že není tak bohatý, aby si mohl dovolit kupovat levné věci. Tady to platí. Za tu levnou kávu sice pár korun ušetříte, zakládáte si ale na vážné zdravotní problémy, které vás v konečném důsledku mohou stát mnohem víc peněz, nervů, času.
Kvalitní káva má upražená zrna pěkná, celá, čistá, všechny stejné středně hnědé barvy. Nikdy ne černé!
Je úplně jednou, jestli pijeme kávu zrnkovou, nebo instantní. Někdo si myslí, že zdravější je ta, jiný zas tvrdí opak. Záleží na přípravě, na množství kofeinu, který díky přípravě káva bude obsahovat. Je pravda, že není zrovna dobré uvařit si velký hrnek turka a popíjet ho půl dne. Šetrnější k žaludku je káva bez socu. Pokud máme rádi turka, není problém si ho zalít, zamíchat, nechat stát a po třech minutách slít a soc vyhodit. Takovou kávu potom můžeme v klidu pomalu popíjet jak dlouho chceme.
O klidném popíjení ale nemůžeme mluvit, pokud si dáme dvojnásobné množství kávy než je doporučovaná dávka do hrnku
Kofein v malém množství je prospěšný, to ano, má příznivé účinky, ale ve velkém množství určitě ne. V tomto případě má močopudné účinky, zrychlí se nám tep, vyskočí tlak, který zase po chvíli následně klesne… tady se o příznivých účincích mluvit nedá.
Zato kofein v menším množství má schopnost navázat se na adenosin, tedy látku, kterou si mozek vytváří v okamžiku únavy nebo před spaním. Adenosin se totiž v těchto situacích napojuje na receptory mozkových buněk a způsobuje výrazné zpomalení nervové aktivity, potažmo spánek. Mezi další funkce adenosinu patří schopnost rozšiřovat mozkové cévy, čímž se zajišťuje dostatečný přísun kyslíku při zpomalené srdeční aktivitě.
Chemická struktura kofeinu je velmi podobná té adenosinové. Proto se kofein dokáže navázat na jeho místo a oddálit tak nástup spánku. Cévy v mozku se ale působením kofeinu začnou stahovat. Tím se zvýší mozková činnost, aktivují se nadledvinky, které začnou produkovat adrenalin. Ten uvádí organismus do pohotovostního stavu: prohloubí dýchání, zrychlí srdeční činnost a stáhne cévy na povrchu těla.
Kofein také zvyšuje koncentraci dopaminu v mozku (ten vyvolává pocity spokojenosti a štěstí).
Kofein způsobuje rychlejší a jasnější myšlení a rovněž i lepší koordinaci pohybů Káva dále obsahuje antioxidanty, látky nacházející se převážně v ovoci, zelenině, čokoládě, červeném víně a v cereáliích. Existuje několik druhů antioxidantů, z nichž nejvýznamnější jsou vitaminy A, C a E a dále flavonoidy i polyfenoly.
Káva jako přírodní produkt je také zdrojem antioxidantů. Má dokonce vyšší procento antioxidantů než zelený čaj a některé druhy ovoce Nesmíte ji ovšem zalívat vařící vodou – ta tyhle vitaminy zničí. (vodu přivést do varu, nechat chvíli stát a až potom kávu zalít – na její chuti se nic nezmění a bude zdravější.
Mezi zápory pití kávy patří zvýšené vylučování vápníku močí bezprostředně po vypití šálku kávy. Není sice prokázaná souvislost mezi pitím kávy a vznikem osteoporózy, stejně je dobré zvýšit příjem vápníku pokud jsme milovníkem kávy.
Často se říká, že káva odvodňuje, že je močopudná. Ano, pokud je silná, pokud má vysoký
obsah kofeinu.
Káva slabá tyhle účinky nemá a může se dokonce započítávat do množství přijatých tekutin.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

sixteen − 15 =