Glosy, fejetony, úvahy

VOZÍČKÁŘI A VÝTAHY

Výtahy se staly nedílnou součástí života lidí, odkázaných na invalidní vozík. Jestli už kvůli tomu, aby se vůbec dostali do svých bytů, k lékaři, na rehabilitaci…
Ne všichni totiž můžou bydlet v přízemí, ne každý lékař může mít svoji ambulanci v přízemí a rehabilitační oddělení často bývají v suterénu.
Takže „chvála výtahům“! Jenže jen do té chvíle, než zjistíte, že se do některého se svým vozíkem nevlezete. Například výtah ve zdravotnickém zařízení na Janského ulici v Olomouci. Číst dál

ŘEDITEL AUTOBUSU

Znáte tu písničku? Minule se mi vybavila ve chvíli, kdy nás (mě a kamaráda) šofér autobusu odmítl vzít s odůvodněním, že podle předpisu může vzít pouze jednoho vozíčkáře. Na můj protest, že já mám malý, dětský sportovní vozíček a kamarád taky, reagoval tím, že i tak jsou dva. Poté jsme mu vysvětlili, že jedeme do divadla na zkoušku a musíme tam být oba včas, protože premiéra se blíží. Neustoupil. Ani na naše prosby a sliby, že jen dnes, příště už se to nebude opakovat.Ne. „Ale další autobus jede až za půl hodiny,“ zkoušeli jsme ho oblomit. Číst dál

1 komentář u „Glosy, fejetony, úvahy

  1. Čau Věrko,
    všechny Tvoje články, včetně tvé povídky z nové knihy čtu jedním dechem a to ti nemažu med kolem pusy jak se říká, ale skutečně.Máš zajímavý styl psaní, který
    nutí člověka to dočíst úplně dokonce, hlavně jak to dopadne.Přeji Ti, aby Ti
    nevyprchala inspirace a stále pokračovala v nových povídkách.Už se těším
    na další, mám to místo pohádky na spaní(čtu je většinou večer před spaním).Měj se fajn a jen tak dále. S pozdravem Darina

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

sixteen + seventeen =